Hoffmann Josef

Významný rakouský architekt a designér a tvůrce klasické moderny. Byl významnou osobností secesního hnutí ve Vídni a spoluzakladatelem Wiener Werkstätte (1903), v jejichž produkci, se uplatnila  geometrická varianta secesního stylu. Dle jeho návrhů vznikal nejen nábytek, ale také látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramika. Vídeňské dílny fungovaly až do roku 1932. Hoffmann dále spolupracoval s vídeňsko-vsetínskou firmou Jacob & Josef Kohn vyrábějící nábytek z ohýbaného bukového dřeva či českou sklárnou Loetz Witwe, J. Lobmeyr, vytvořil velké množství návrhů čalounů a koberců pro firmu Johann Backhausen & Söhne.

Jako architekt byl výrazně ovlivněn svým učitelem Josefem Wagnerem, který rozhodujícím způsobem ovlivnil Hoffmannovu profesní dráhu – ať už během jeho studia na Speciální škole architektury při vídeňské Akademii výtvarných umění, nebo v rámci společné práce ve Wagnerově ateliéru a ve sdružení Seccession.  Z jeho rané tvorby proslula budova Sanatoria v Purkersdorfu u Vídně ( 1904). Nejvýznamnější realizací je palác pro Adolfa Stocleta v Bruselu (1905–1911), zapsaného na seznamu UNESCO. Josef Hoffmann vytvořil řadu realizací i v Česku, např. dům pro hosty hutí Poldi v Kladně (1902). Pro rodinu olomouckého bankéře Otto Primavesiho navrhl venkovský dům v Koutech nad Desnou (1913–1914), který patřil k jeho nejzajímavějším realizacím. Významná byla také úprava vlastního rodného domu v Brtnici u Jihlavy (1907), kde se dnes nachází Muzeum Josefa Hoffmanna, které je součástí Moravské galerie v Brně.